___________________________________________________________________________
Nejčtenější články srpen 2016:

Světlo v internetovém světě.

Včera v 15:34 | Michaela Vančurová - 20 let

TOP MAGAZÍN 9E

Zdravím všechny čtenáře,
určitě jste si všimli, že už v tomto internetovém světě nějaký ten pátek/nějaký ten rok straším. Ptáte se proč? Co mě tady stále drží? Důvod je jednoduchý. Je to láska, konkrétně láska k psanému projevu. Miluji psát, ale miluji také číst.

Jsem ráda dítětem 21. století, kdy dostat se k jakémukoliv článku (na internetu) nečiní žádný problém. Nemusím běžet do trafiky, nemusím hledat v knihovně a utrácet peníze. Zbožňuji tento luxus!

Na druhou stranu mě však mrzí fakt, že je internet přehlcen dezinformacemi, články, které mají BOMBAstický titulek a čtenáře donutí kliknout, aby si přečetl něco, co vlastně není až tak šokující. Kam se poděly tedy články, kterým můžeme věřit? Články, které jsou kvalitní, opravdu poradí a při čtení nebudeme mít pocit, že to psal někdo, kdo neví, o čem mluví?!

Ráda bych tobě (ano, zrovna tobě) doporučila jednu internetovou stránku: http://www.top-magazin.cz/.

Pro koho je tato webová adresa určena?
  • Pro mladé i starší (konečně web, který není jen pro 13ileté, ale i já jako 20tiletá si počtu).
  • Pro slečny, ženy, muže i mladé chlapce. Speciálně si však na chuť přijdou ženy.
  • Pro ty, kdo hledají odpovědi na otázky každodenního života.
  • Pro ty, kdo touží se inspirovat.
  • Pro každého, kdo se chce zabavit chvilkou čtení na internetu.
  • Pro každého, kdo si chce v klidu a pohodlí přečíst nějaký ty články u kafíčka (pro tyto účely je speciální rubrika "Čtení ke kávě").

Témata jsou natolik různorodá, že si přečtete vše od domácích mazlíčků, tipů na výlet, knih, módy, až po vztahy, práci a diety. Mohla bych tedy říci, že každý si přijde na své.


Nebudu to již dále obkecávat, lépe uděláš, pokud klikneš na odkaz a přesvědčíš se sama! Tak šup!


 

To be continued...

Středa v 20:31 | Michaela Vančurová - 20 let |  Zapřísáhlá grafomanka
Ráda bych pro tentokrát nechala své myšlenky volně plout. Do všech zákoutí vzpomínek tak bolestivě krásných. Přála bych si vrátit na to překrásné místo. Místo, kde jeden mladý pár tak rád trávil společné chvíle. Kdekdo by jim mohl závidět. Podívej se na ně; jsou mladí, jsou krásní a jsou zamilovaní. Dívka zavříská, když ji chlapec nadzvedne a jí se tak pouští nohy do vzduchu. Možná jen ráda stojí pevně nohama na zemi, pomyslím si. Podívá se na svého milovaného a v ten moment ví, že se ji nemůže nic stát. V pozadí zpívá příroda, slunce se snaží probojovat na zem mezi stromy… slyším smích. Jsou daleko od všeho. Daleko od všech. Nebylo to vždy jednoduché. Útoky ze všech stran, jakoby jim tu "lásku" snad někdo nepřál.
...
V tom se probouzím z vlastní postele. Začíná tak můj nudný den. Mám pocit, jako bych každý den žila odznovu. Říká se, že s každým otevřením očí po dlouhé noci začíná nový den a s ním i nová šance na život. Ano, to je má přítěž. Přála bych si život na pokračování. Něco začít a žít pak s tím břemen, ať už je to jakákoliv koule na noze. Někam se hnout. Posunout se z místa. Probouzím se a bojuji. Bojuji o úspěch, o přežití, o vášeň, touhu i cit. Mám pocit, že je to na dosah, skutečně blízko. Den se chýlí ke konci a já usínám. Ráno se probudím, začíná nový den, tak pojďme včerejšek prožít znovu.
...
Tentokrát zavítám do parku. Na lavičce sedí roztomilý pár s flaškou vína. Popíjejí, baví se… ta jiskra v jeho očích je však omamující. Těžko bych hledala tak hluboký a láskyplný pohled. Ona se přitulí. Usměje se. Už je ale půl noc, proto ji chlapec odvede až ke dveřím jejího domu, očekává pusu a ona si poklepává nožkou.
...
Den se chýlí ke konci, je na čase jít spát. Tentokrát mě trápí noční můra. Postarší paní v nádherných šatech stojí naproti muže v ležérním obleku. Jen mžiknu okem a všimnu si, že ona brečí. Co je překvapivější, on brečí též. "Nenuť mi si vybrat mezi tebou a jí, vždycky bych si vybral tebe." S těmito slovy doznívajícími v hlavě žena odchází do nočních ulic malého města. Prší.
...
Kapky deště mi stékají po tváři. Probouzím se z vlastního života a snažím se si utřídit myšlenky. Zavítám zpátky do vzpomínek, které jsem prožila… tentokrát jsem pozorná. Zaměřím se na obličej mladé dívky na tom kouzelném místě, kde žáby zpívají svůj sonet. Ta dívka jsem já. O něco starší zdám se býti na lavičce v parku s flaškou vína, dodnes cítím jeho doteky na mé kůži. Nechutně přestárlá pak stojím na plese v krásných šatech naproti muže, který mi pomoh získat život na pokračování.
...
Jak jen jsem si mohla nevšimnout, že celou tu dobu stojím nad svými příběhy? Nejsem jen vypravěč, já jsem hlavní postava. Dnes se již neprobouzím, abych mohla bojovat. Pokračuji den co den ve svém životě/svém příběhu. Nechci každý den novou šanci, miluji svůj život, tak na něj jen nečumím, ale prožívám jej se všemi strastmi a bolestmi.



Do you know that feeling when you have the power to demolish the house but mentally you're absolutely exhausted? Yeah, that's just the way I feel. "Not good enough for this world." Only one person can see in my eyes what is behind this smile. And so I thank you and I pray for a better tomorrow. I love you to the moon and back. It means that I love you more than anything. Don't forget it!

Další články